První prototypy autobusů Škoda 706 RTO byly vyrobeny v roce 1956, sériově se pak vyráběly v letech 1958–1974.

Ačkoli se tento typ autobusů ještě označuje značkou Škoda, autobusový rámový podvozek včetně motoru již vyráběl pouze LIAZ, n. p., Rýnovice a karoserie samotná pak vznikala u několika výrobců. Autobusy RTO byly z více než 80 % exportovány společností MOTOKOV právě pod ve světě stále dobře ceněnou značkou Škoda např. do tehdejší NDR, Rumunska, Bulharska, Albánie, Polska, tehdejšího Sovětského svazu, Španělska, Turecka, Tunisu, Egypta, Spojených arabských emirátů, Iráku, Íránu, Číny, Mongolska, Severní Koreje, Mali, Ghany, Peru, Argentiny, Guineje, na Kubu a do mnoha dalších zemí po celém světě. Označení 706 RTO sděluje, že nosnost podvozku je 70 metrických centů, že jej pohání šestiválcový motor a že se jedná o rámový trambusový osobní typ vozidla.

Karoserie autobusu Škoda 706 RTO, jejíž dodnes velmi líbivé tvary vytvořil i ve světě známý český průmyslový designér Otakar Diblík*, se vyráběla v několika základních variantách u těchto výrobců:

  • MTZ – městský tuzemský, dvoje dvoukřídlé nástupní dveře pneumaticky ovládané, výrobce nástavby Karosa, n. p., Vysoké Mýto, dnes Iveco Czech Republic, a. s.
  • MEX – městský exportní, dvoje dvoukřídlé nástupní dveře pneumaticky ovládané, výrobce nástavby Karosa, n. p., Vysoké Mýto, dnes Iveco Czech Republic, a. s.
  • CAR – linkový, jedny dvoukřídlé nástupní dveře pneumaticky ovládané, výrobce nástavby LIAZ, n. p., Rýnovice, dnes Tedom Truck s. r. o.
  • SVA (CAR) – linkový, čtyřkřídlé nástupní dveře pneumaticky ovládané, výrobce nástavby SVA, n. p., Holýšov, dnes EvoBus Bohemia, s. r. o. Výroba zcela nových RTO zde probíhala v letech 1967–1974, v letech 1958–1967 se tu prováděly generální opravy autobusu Škoda 706 RO, kdy byla na původní rám osazena karoserie RTO. Vnějším odlišovacím znamením tohoto „hybridu“ nesoucího označení RTO-P bylo zachování původních větších kol.
  • KAR 050 – linkový, jedny bouchací nástupní dveře, výrobce nástavby Karosa, n. p., Vysoké Mýto, dnes Iveco Czech Republic, a. s.
  • LUX – dálkový, prosklená střecha, jedny nebo dvoje bouchací dveře, výrobce nástavby Karosa, n. p., Vysoké Mýto, dnes Iveco Czech Republic, a. s.

Karoserie RTO posloužily také pro různé speciální nástavby – pojízdné prodejny, poštovní, televizní přenosové vozy, zdravotnické ordinace, rentgeny, laboratoře atp. – vznikající většinou v Rousínově. Přední část autobusové karoserie pak posloužila i pro výrobu stěhovací nástavby na autobusový podvozek v Orličanu Choceň, později v ČSAO Lučenec.

*Otakar Diblík (1929–1999) za svůj život vytvořil stovky designérských počinů, z jeho nejvíce ceněných prací připomeňme alespoň kempinkový přívěs Dingo, traktor Zetor Crystal, prototyp roadsteru na podvozku 440 Spartak, lokomotivu typu 230 zvanou „Laminátka“, letadlo L 200 Morava, chladírenské návěsy Orličan, z působení v zahraničí tiskařský stroj Romayor, svítidla Flu, veřejný telefonní automat Rotor atd.).

Mediálně nejznámějšími se staly dva z prototypů LUXů. První, který „hrál hlavní roli“ ve filmu z roku 1957 „Florenc 13:30“ – komedii popisující příběhy pasažérů cestujících autobusem mezi Prahou a Karlovými Vary. Oproti pozdějším sériovým LUXům se vyznačoval prosklenou střechou i v přední části nad řidičem. A druhý, tzv. Bruselák, lišící se od sériových autokarů v exteriéru nejenom prosklenou střechou v přední části, ale i atypickými předními směrovými světly, střešní televizní anténou a v interiéru pak prosklenou stěnou za řidičem, vybarvenou televizní obrazovkou, rozhlasovým přijímačem, magnetofonem, klubovými sedadly s vlastním reproduktorem pro každého z 24 cestujících, ledničkou, dřezem s tekoucí vodou a vařičem.

Ve Vysokém Mýtě vznikly ještě další prototypy autobusů vycházející z konstrukce RTO, které se ale nikdy nedostaly do sériové výroby: v roce 1960 RTO-K – kloubový (nedochoval se, v současné době vznikla přičiněním pana Aloise Koutka jeho replika); autobusový návěs NO-80 (dochoval se, zrenovován do původního stavu též péčí pana Aloise Koutka); v roce 1961 RTO Climatic vybavený střešní klimatizací (nedochoval se).

V LIAZu Rýnovice vznikl v roce 1956 prototyp Škoda 706 RTO v dálkové verzi. Ovšem toto

provedení po porovnání s prototypem z Vysokého Mýta nebylo pro sériovou výrobu zvoleno, byla vybrána líbivější karoserie z Karosy. Za zmínku stojí, že se LIAZ Rýnovice nenechal odradit a v roce 1964, tedy v době, kdy se již v Karose vyvíjel nástupce řady RTO, postavil prototyp RTO-B s automatickou převodovkou. Karoserie se od běžného RTO CAR lišila delším předním převisem právě kvůli automatické převodovce Wilson. Autobus tedy měl před pravým předním kolem bouchací dveře. Druhé, skládací dveře zůstaly na svém místě. K sériové výrobě však nedošlo.

V SVA (Státní výrobna autodílů) Holýšov byl v roce 1968 taktéž vyroben prototyp autobusu Škoda 706 RTO SAP o délce 11 800 mm se zcela odlišnou, samonosnou karoserií, vyznačující se dvoukřídlými nástupními dveřmi před přední nápravou. Byl použit ležatý motor Škoda ML 634 uložený vpředu pod podlahou, převodovka byla mechanická pětistupňová 5P80. K sériové výrobě ale rovněž nedošlo.

Výroba náhradních dílů pro RTO – komponentů podvozků i motorů – probíhala v LIAZu Mnichovo Hradiště a v LIAZu v Hanychově až do roku 1985, pak byla převedena do LIAZu ve Velkém Krtíši, kde byla ukončena v roce 1990.


Statistické údaje

63 929

podvozků RTO

V LIAZu bylo se vší pravděpodobností vyrobeno 63 929 kompletních autobusových podvozků RTO, které posloužily pro všechny tuzemské výrobce karoserií, pro Jelcz a též jako náhradní díly.

V Karose Vysoké Mýto bylo celkem vyrobeno 14 969 autobusů ve všech verzích karoserie.

14 969

autobusů

15 500

karosérií

V SVA Holýšov bylo postaveno celkem 15 500 karoserií, a to jak pro vlastní výrobu nových autobusů, tak i pro generální opravy vozidel v tomto závodě, ale i dodaných na výměnný způsob, většinou zřejmě pro potřeby ČSAO.

Kolik vzniklo autobusů 706 RTO CAR v LIAZu Rýnovice, se nepodařilo zjistit.


Technické informace

Popis vozidla dle dobové dokumentace:
Rok výroby: 1967
Tovární značka: ŠKODA
Typ: 706 RTO LUX
Podvozek: Škoda 706 RTO, ocelový rámový
Výrobce: LIAZ, n. p., Rýnovice
Pohotovostní hmotnost podvozku: 4 900 kg
Povolená celková hmotnost: 14 400 kg
Povolená celková hmotnost přívěsu: 5 600 kg
Motor: Škoda 706 RTO, stojatý řadový šestiválec OHV
Výrobce: LIAZ, n. p., Rýnovice
Palivo: nafta motorová
Objem nádrží: 350 litrů
Vstřikování paliva: přímé, vstřikovacím čerpadlem PAL; tlak vstřiku
170 ATM
Zdvihový objem: 11 781 cm3
Výkon: 160 koní / 1 900 ot./min
(117,8 kW / 1 900 ot./min)
Kroutící moment: 70 kgm / 1200 ot./min
Náplně motoru: motorový olej: motorový olej: letní M9A, zimní M6A – 18 litrů; chladicí kapalina: 45 litrů
Suchá hmotnost motoru: cca 940 kg
Čistič vzduchu: dvoustupňový cyklonový olejový; obsah opotřebovaného oleje: 2,25 litru
Startér: 24 V/ 6 koní
Dynamo: 24 V/800 W
Akumulátory: 2 x 12 V / 150 Ah
Převodovka: manuální nesynchronizovaná; 5 + 1 rychlost; náplň oleje P19: 10 litrů
Diferenciál: skříň součástí portálové zadní nápravy, převod dvojnásobný, nejprve čelními koly se šikmým ozubením a následně kuželovým pastorkem a talířovým kolem;
obsah oleje P19: 9 litrů; hnací hřídele kol jsou z ušlechtilé oceli, pružné a odlehčené
Přední náprava: tuhá, kovaná z ušlechtilé oceli, odpružená podélnými půleliptickými listovými pery
Zadní poháněná náprava: z ocelolitiny, tuhá, v celku s diferenciálem, odpružená půleliptickými listovými pery
Tlumení pérování: olejové tlumiče; náplň: tlumičový olej
Řízení: šnekové; náplň oleje P19: 4,4 litru; počet otáček
volantu: 5,5
Posilovač řízení: vzduchový, s válcem na pomocné tyči a rozvodným zařízením na řídicí tyči
Brzdy: – provozní: tlakovzdušné dvoukruhové, provozní tlak 5 ATM;
– odlehčovací: výfuková, mechanicky ovládaná, působící na zadní kola, se současným uzavřením přívodu paliva;
– parkovací: ruční, mechanická, převod s ráčnou, působící na zadní kola
Disky kol: systém Trilex, 8 x 20
Pneumatiky: 11,00 x 20 HD
Tlak v pneumatikách: 5,5–6,0 baru
Karosérie: RTO LUX, polosamonosná ocelová
Výrobce: Karosa, n. p., Vysoké Mýto
Rozměry
délka: 10 810 mm
šířka: 2 500 mm
výška: 2 980 mm
Výška prvního schodu: 380 mm
Výška podlahy: 885 mm
Výška v interiéru: 1 900 mm
Rozvor: 5 450 mm
Rozchod přední nápravy: 1 927 mm
Rozchod zadní nápravy: 1 751 mm
Přední převis: 1 570 mm
Zadní převis: 3 790 mm
Nájezdové úhly: – vpředu: 18°
– vzadu: 7° 20‘
Provozní hmotnost autobusu: 8 670 kg
Největší povolená hmotnost: 13 670 kg
Užitečné zatížení: 5 000 kg
Zatížení střešní galerie: 500 kg
Nezávislé topení: PAL 12 AKN5 (licence Eberspacher), výkon 12 000 kcal/h
Největší přípustná hmotnost přípojného vozidla: 5 600 kg
Počet míst: 35 + 1
Největší rychlost: 86 km/hod
Spotřeba: 24 l/100 km